Co je HEXACO: šestifaktorový model osobnosti

HEXACO je model osobnosti, který popisuje, jaký člověk je, pomocí šesti základních rysů: Poctivosti-Pokory, Emocionality, Extraverze, Přívětivosti, Svědomitosti a Otevřenosti. Každý člověk se na všech šesti škálách nachází v nějaké míře, od nízké po vysokou, a jejich kombinace vytváří to, čemu se běžně říká osobnost.

K měření podle tohoto modelu existuje víc dotazníků různé délky, od stručných po podrobné. Všechny fungují na podobném principu: odpovídáte na řadu výroků o sobě a z odpovědí se spočítá vaše skóre na každé ze šesti domén. Jak přesně takový dotazník probíhá na intus.cz, popisuje článek Co je HEXACO test osobnosti.

Šest domén

Název HEXACO je zkratka z prvních písmen anglických názvů domén: Honesty-Humility, Emotionality, eXtraversion, Agreeableness, Conscientiousness, Openness. Extraverze se píše přes X, protože E si už zabrala Emocionalita.

• Poctivost-Pokora: upřímnost a nezájem těžit z druhých. Kdo v ní skóruje vysoko, nemá potřebu lichotit, přetvařovat se nebo využít výhodnou situaci na cizí úkor, i kdyby to nikdo neviděl. Kdo skóruje nízko, bývá ochotnější zahrát vlastní hru, když se to vyplatí, a víc ho zajímají peníze, luxus nebo postavení. Facety: upřímnost, férovost, nezájem o zisk a status a skromnost.
• Emocionalita: citová reaktivita a potřeba opory. Vysoké skóre znamená silnější strach z fyzického nebezpečí, sklon k obavám a potřebu mít někoho, na koho se člověk může spolehnout. Nízké skóre přináší chladnokrevnost v krizi, menší potřebu citové opory od druhých a menší dojetí nad cizím neštěstím. Facety: bázlivost, úzkostlivost, potřeba opory a citlivost.
• Extraverze: energie ze společnosti a kontaktu s lidmi. Kdo v ní skóruje vysoko, cítí se dobře v centru pozornosti, snadno naváže kontakt a společnost lidí ho dobíjí. Nízké skóre přináší přednost menší společnosti nebo samoty a nepohodlí, když se člověk ocitne středem zájmu. Facety: sebejistota, smělost, družnost a živost.
• Přívětivost: ochota ke spolupráci a odpuštění. Vysoké skóre znamená snadné odpuštění, toleranci k cizím chybám a ochotu přizpůsobit se, i když věci nejdou podle plánu. Nízké skóre přináší sklon dlouho si pamatovat křivdy a rychleji ztratit trpělivost. Facety: odpouštění, mírnost, přizpůsobivost a trpělivost.
• Svědomitost: organizovanost a pečlivost. Vysoké skóre znamená pořádek, pečlivost a sklon domýšlet důsledky dřív, než člověk jedná. Nízké skóre přináší spontánnost, menší zájem o detail a rozhodování za pochodu. Facety: organizovanost, pilnost, perfekcionismus a rozvážnost.
• Otevřenost: zájem o nové a neobvyklé. Vysoké skóre znamená zájem o umění, nové myšlenky a neobvyklé nápady. Nízké skóre přináší přednost konkrétnímu a osvědčenému před experimentováním. Facety: estetické cítění, zvídavost, kreativita a nekonvenčnost.

Facety jsou stejný pojem, jaký se v češtině používá i u Big Five. Dva lidé se stejným celkovým skóre domény se v jednotlivých facetách můžou dost lišit.

Jak a proč vznikl šestý faktor

HEXACO navazuje na starší a známější Big Five, model osobnosti s pěti podobnými doménami (extraverze, přívětivost, svědomitost, emoční stabilita a otevřenost), ale bez Poctivosti-Pokory. Big Five vznikl především z rozboru angličtiny, z toho, jak anglicky mluvící lidé popisují sami sebe a druhé.

Psychologové Kibeom Lee a Michael Ashton na přelomu tisíciletí vyzkoušeli stejný postup, sbírání slov popisujících osobnost a jejich třídění do skupin (takzvanou faktorovou analýzu, podrobněji vysvětlenou v článku Co je Big Five), na dalších jazycích, nejen na angličtině. V roce 2004 to udělali na sedmi jazycích najednou a opakovaně jim vyšlo šest skupin místo pěti (Ashton a kol., 2004). O čtyři roky později zopakovali stejný postup na angličtině a jedenácti dalších jazycích se stejným výsledkem (Lee & Ashton, 2008).

Šestá skupina, kterou pojmenovali Poctivost-Pokora, existovala i v angličtině, jenže rozpuštěná napříč jinými doménami, hlavně Přívětivostí a Emoční stabilitou. Proto ji samotný rozbor angličtiny neodhalil: teprve srovnání s jazyky, kde se stejná slova skupinovala trochu jinak, ukázalo, že jde o samostatnou, nezávislou doménu. To je taky důvod, proč se v HEXACO Přívětivost a Emocionalita liší od svých jmenovkyň v Big Five: část obsahu, který v Big Five patřil pod ně, se v HEXACO přesunula pod novou doménu Poctivost-Pokora.

Poctivost-Pokora a Temná triáda

Nízká Poctivost-Pokora sama o sobě neznamená, že je někdo špatný člověk. V odborné literatuře ale silně souvisí s takzvanou Temnou triádou, souhrnem tří osobnostních rysů, kterým se říká machiavelismus (ochota manipulovat druhými pro vlastní prospěch), narcismus (přehnaný pocit vlastní důležitosti) a psychopatie (chybějící lítost a bezohlednost k druhým).

Podle metaanalýzy skoro 400 studií jsou korelace mezi nízkou Poctivostí-Pokorou a všemi třemi rysy silné, v rozmezí 0,4 až 0,6 (Howard & Van Zandt, 2020) - o dost silnější, než jakou vazbu na Temnou triádu má kterákoli doména Big Five.

Autoři modelu tenhle vztah vysvětlují i evolučně. Podle nich Poctivost-Pokora souvisí s ochotou pomáhat i lidem mimo okruh vlastní rodiny, i když se to hned nevyplatí, tedy s takzvaným recipročním altruismem. Kdo je ochotný spolupracovat čestně i bez záruky okamžité odměny, má z dlouhodobého hlediska evoluční výhodu, protože si buduje důvěru a spolupracující vztahy. Nízká Poctivost-Pokora tuhle ochotu oslabuje, a proto podle autorů koreluje s rysy, které staví vlastní prospěch nad ohledy na druhé, tedy s Temnou triádou.

Kde se HEXACO používá

Model se používá hlavně tam, kde je důležité zachytit poctivost nebo sklon k manipulaci: ve výzkumu pracovní integrity a takzvaného kontraproduktivního chování v zaměstnání (drobné podvody, obcházení pravidel), v psychologii politiky a postojů, nebo ve výzkumu proenvironmentálního chování, kde Poctivost-Pokora spolu s Otevřeností patří mezi nejsilnější prediktory ochoty chovat se k prostředí ohleduplně. Právě doména Poctivost-Pokora dělá z HEXACO citlivější nástroj pro tenhle typ otázek, než jaký nabízí Big Five.

Limity a kritika modelu

I HEXACO má svoje limity. Část výzkumníků namítá, že napříč jazyky a kulturami se spolehlivě replikují jen tři domény (extraverze, přívětivost, svědomitost), a že u zbylých, včetně Poctivosti-Pokory, je shoda mezi jazyky slabší, než autoři modelu tvrdí (De Raad a kol., 2010).

Autoři modelu s tímhle nesouhlasí a odkazují na vlastní rozsáhlejší srovnání jazyků. Jde o běžnou vědeckou polemiku. Připomíná hlavně to, že tvrzení „platí to univerzálně ve všech jazycích” je zatím silnější, než kolik ho data bezpečně unesou.

Co si z toho odnést